Google Translate


Přímo související články:

meditace návod
andělé - léčení s anděly
vývoj člověka a Země
odkazy

Nepřímo související články:

přednášky besedy videa
Indiáni
Meteorický roj Herkulidy



© 1999 ET

Blíží se nečekaná „Herkulidí“ meteorická bouře i velká kometa?

Na přelomu května a června projde Země troskami komety 73P/Schwassman-Wachmann 3 (SW3).

Tato krátkoperiodická vlasatice se k nám sice každých necelých 5,5 roku vrací, ovšem dlouho zůstávala v utajení. Dokonce se kometa hned po svém objevu v roce 1930 zcela „ztratila“, ale jelikož se později velmi přiblížila Jupiteru, který ji vychýlil, došlo k odklonu její dráhy a následně byla podle nových výpočtů znovuobjevena. V roce 1990 prošla 0,36 AU od Země s jasností 9 magnitudy. Při svém dalším návratu v roce 1995 kometa na podzim 3x silně vybuchla, začala se rozpadat a dělení pokračuje dodnes. Na vánoce téhož roku hlásily observatoře již 4 samostatná jádra. V následujících návratech se jejich počet zvyšoval, jelikož se i tato jádra dále štěpila. Díky této aktivitě i činnosti komety v dřívějších letech vznikl meteorický roj. Ten byl zaznamenán již v době objevu komety a její rozpad ho nadále podpořil. Přesto byl oproti jiným známým rojům vždy poměrně slabý. S četností v jednotkách nebo maximálně desítkách meteorů za hodinu. To by se v roce 2022 mohlo změnit.

Vzhledem k dosavadní slabosti roje v předchozích letech sice přesně nic takového spočítat nelze, nicméně intuitivně vnímám, že bychom události měli věnovat pozornost. Z duchovní vědy přece víme, že meteorické roje jsou součástí meče archanděla Michaela a jejich přeměněné železo je nástrojem duchovních sil pro obnovu i zcela nové síly Země a člověka. Nové nebo zesílené roje nesou i změny podobně jako komety. Maximum tohoto posíleného roje nastane ve střední Evropě zřejmě 31. 5. 2022 v ranních hodinách za svítání, takže ho u nás uvidíme snad jen před maximem nebo až po něm. V Severní Americe bude pozorování kvůli časovému posunu příznivější. Neznamená však, že pokud u nás tolik vidět nebude, že by neměl působit a meteory by nedopadaly k Zemi. Naopak. Načasování jejich průchodu v kombinaci s ranním svitem Slunce, nebude náhodné stejně, jako jejich samotný příchod ve světových událostech dnešních dnů.

Dříve roj vylétal ze souhvězdí Herkula. Odtud pramení jeho původní název Tau Herkulids. Ovšem vzhledem ke změnám dráhy a rozkladu komety došlo k posunu a nyní meteory přicházejí mezi ním a souhvězdím Pastýře, ve kterém je jasná hvězda Arcturus a poblíž hvězdokupa M3. Kdo sledoval pouť poslední jasné komety Leonard, jistě si vzpomene, že jde znovu o celou tuto oblast, jejíž charakteristiku jsem se loni snažil nastínit. Zatímco se samotná kometa Leonard nyní rozpadá, tento roj Herkulidů z tohoto místa naváže nejen na ni, ale i na právě přilétající kometu C/2017 K2 Panstarrs. Na tu jsem již rovněž upozorňoval, ale tehdy jsem ještě neznal další souvislosti. Dokonce by tato nová kometa K2 Panstarrs měla u nás na severní polokouli gradovat opět v souhvězdí Hadonoše, kde zářil i Leonard. Pomůže jí roj Herkulidů rozzářit už na letní slunovrat? Tato další vánoční Vlasatice si jiště zaslouží naši značnou pozornost, ale stejně jako jedna její střemhlavá souputnice má ještě trochu času…

Vraťme se tedy k jarnímu roji Herkulidů. Jeho mateřská kometa SW3 a následně i její rozdělené fragmenty neměly při svých posledních návratech vždy pro pozorování dobré podmínky. V roce 2011 se jejich zář převážně ztrácela za Sluncem. V roce 2017 astronomové zaznamenali spíše jen hlavní složku (C) a kometa se dále štěpila.

Nakolik přesně nevíme, ale již v roce 2006 šlo minimálně o 68 kusů různé velikosti, přičemž hlavní část C byla odhadována na cca 1 km.

V roce 2022 se dráhy trosek komety SW3 a jejich největší složky prachových částic kříží s dráhou Země jako nikdy dříve. A podle možných výpočtů se to takto „příznivě“ už ani v dohledné době nestane. Přitom jde o událost zcela na okraji zájmu. Je s podivem, že mainstreamové zprávy o ní prakticky nepíší a i astronomové o ní spíše mlčí. Patrně se materialisticky domnívají, že když roj při ranních nepříznivých podmínkách nebude dobře fyzicky vidět, netřeba ho brát v potaz. Přitom v Severní Americe budou podmínky lepší, i když půjde o krátký časový úsek. Možná má i být tato událost z nějakého důvodu do jisté míry skryta.

Bude to rychlý a rázný zásah Michaelského meče nebo další promarněná příležitost lidstva? Jak nahoře tak i dole. Do kosmických děju i soubojů sice přesně „nevidíme“, ovšem sále více bychom se měly snažit je vnímat, abychom lépe chápali i děje pozemské, k čemuž nám napomáhá i duchovní věda. Rozpadající se kometa, obzvláště pak vlasatice periodická, z části končívá svůj úkol. Jestliže z ní ale vznikne meteorický roj, potom v něm v nějaké nástavbě pokračuje.

V něčem nám mohou napovědět i staré civilizace, kde byl Herkules označován jako klečící obr a třeba Féničané jeho souhvězdí spojovali se svým mořským bohem Melkarthem. Snad nemá již v úmyslu příliš zvednout hladinu moří. Řecká mytologie, ve které promlouvají skuteční vládcové dávné Atlantidy, ho líčí zhruba takto: Herkules, (Hérakles) byl syn vládce bohů i lidí. Dia a krásné pozemšťanky. Od svého otce dostal do vínku sílu a slávu, ale s tím se nehodlala smířit Diova manželka Héra. Již po narození na něj poslala dva hady, aby ho zardousily. Ale Hérakles byl už jako dítě velmi silný a hady zabil. I dál ho Héra pronásledovala a prostřednictvím služby u mykénského krále byl postupně nucen ke dvanácti těžkým pracím. Od soubojů s nestvůrami a obry až po jeho nejznámější úkol - úklid Augiášova chléva, do něhož zavedl řeku, aby chlév vyčistila. I přesto, že následně ze zahrady Hesperidek přinesl Héře zlatá jablka, stále jí to nestačilo a poslala ho na tři roky do otroctví. Zde se silák a hrdina Herkules musel oblékat i pracovat jako žena. I toto zvládl a nadále bojoval proti různým nepřátelům a vykonával množství dobrých skutků. Až potom se s ním Héra usmířila a dala mu svou dceru Hébé za manželku. Zeus ho učinil nesmrtelným a umístil ho na obloze blízko jím rovněž přemožené Hydry.

Jakoby dnes měli povstat noví Herkulidé. Ti, kteří obsáhnou nejen síly lidské na Zemi, ale v nové formě i ty božské na nebi. Pak snad pomocí nich najdou způsob, jak přemoci hadí zlo k následnému vyčištění novodobých Augiášových chlévů.

Dnes nám věda umožňuje sledovat dráhy a charakteristiku komet i zpětně. V tomto případě se u SW3 zjistilo, že první velká aktivita původní komety byla již v letech 1892 a 1897. Tedy těsně před ukončením temného věku Kalijugy, jež Rudolf Steiner datuje na rok 1899. A těsně před 666 letým rytmem slunečního démona Sorata, který připadal na rok 1998, se o tři roky dříve znovu začíná aktivita a rozpad současné komety. Tato vlasatice nebo její roj se tím snaží eliminovat temné vlivy v náročných obdobích.

V roce 2022 již její meteorické ají přímo z původního souhvězdí, ale z jeho okraje a tam bojují se dvěma hady. I na Zemi nyní lidé svádějí souboj na okraji - dvou pomyslných civilizací. „U krajiny“ přes kterou se pomalu posouvá vývoj lidstva, aby jednou dospěl do vodnářského věku slovanské epochy. Hadí síly dnes chtějí proniknout až k městu, jehož patronem je archanděl Michael. Hady vedou Asurové z kosmu, „Arusové“ ze Země.

Co je v tomto příměru obsaženo snad naznačí další pokračování pozemsko-vesmírného putování…


Obsah této stránky je jakkoliv šiřitelný, pokud bude na tuto původní stránku zřetelně odkázáno písmem či slovem...