Indiáni
Kdo jsou to vlastně indiáni?
Jestliže si chceme položit tuto otázku, je třeba vzpomenout existenci dávné
Lemurie a Atlantidy. Tyto kontinenty, kdy v pořadí vývoje první zanikl ohňovou a
druhý vodní katastrofou, byly sice kdysi domovem všech lidí bez rozdílu, ale
indiáni jsou jejich posledními přímými potomky. Když se zhruba před 10 000 lety
potopila Atlantida do hlubin oceánu, prchali její obyvatelé mnoha směry do
bezpečí okolních pevnin. Atlantská civilizace byla velmi rozvětvená a jednu z
jejich částí tvořily skupiny, které spíše než technicky, vynikaly
duševně-duchovním vztahem k přírodě i vesmíru. Právě tito lidé tvořili jednu
část indiánského obyvatelstva Jižní i Severní Ameriky. Postupně se mísili s
původními obyvateli, kteří přišli na americký kontinent migrací z Asie ještě
před nimi. Tak došlo k prolnutí těchto civilizací, čehož výsledkem byl vznik
národností, skupin a kmenů mezi nimiž byly často velké rozdíly v jednotlivých
směrech vývoje.
Když španělští dobyvatelé v roce 1519 narazili na vyspělou indiánskou kulturu
s chrámovými pyramidami, vykazovala nepřehlédnutelnou podobnost s kulturami
Předního východu. Zásadní informace o jejím původu však pocházela z mytologie
mexických Aztéků. Španělský dobyvatel Hernando Cortéz se dověděl od aztéckého
Hue-Hue-Tlatoaniho („Nejvyššího mluvčího") Motecuhzomy Xokoyotzina - Španělé mu
říkali „Montezuma" -, že jejich
původní vlast byla na východě. „Naši otcové
se nenarodili tady, nýbrž sem dorazili ze vzdálené země, jež se nazývá Atzlan.
Tam stála vysoká hora se zahradou, v níž přebývali bohové." Ať
Španělé pronikli kamkoli, všude uslyšeli legendy o „Atlanu", „Atzlanu", „Atalantě"
nebo „Tollanu", bájné pravlasti indiánských kmenů východního Mexika. Všechny
uváděly, že předkové indiánů připluli přes moře, když se jejich původní vlast
při strašlivé katastrofě potopila pod mořskou hladinu. Severoameričtí
indiáni kmene Hopi pocházejí podle prastaré pověsti z kontinentu jménem Kasskara,
nacházejícího se uprostřed Tichého oceánu. Hopiové vyprávějí, že v oněch
dobách byla většina jihoamerického kontinentu ještě pokryta vodou. Avšak v jiné
části Země, na pevnině v Atlantském oceánu, žili tehdy lidé, kteří se vznášeli
ve vzduchu a mohli navštěvovat jiné planety. Obrovská ostrovní říše byla v
důsledku katastrofy nesmírně rychle pohlcena mořem. Podle nejnovějších
geologických průzkumů se jihoamerický kontinent vynořil z Tichého oceánu teprve
v mladší době geologických dějin modré planety. Ještě v tomto století se
americký etnolog L. Taylor-Hansen dozvěděl od starého indiána z kmene Apačů —
jednoho z posledních přežívajících kmenů svého času velkého aztéckého
společenství — následující legendu o jejich původu: „Kdysi jsme žili ve staré
ohňové zemi. To bylo dlouho před potopou. (Jednalo se tedy o Lemurii, jež
byla před Atlantydou). Už jen vchod do našeho města byl tak rozlehlý, že se v
něm dalo klidně zabloudit. Tehdy byla naše země srdcem světa; mnoho národů se na
ni obracelo, aby byla zjednána spravedlnost — stejně jako se dnes obracíme na
Washington. Hlavní město bylo obrovské a četné lodě se míjely ve vjezdu do jeho
přístavu. Hory mé země byly nejvyšší na světě a v jejich vnitřnostech přebýval
bůh ohně. Jeho záští a zlobou byla země zničena. Bůh opustil své podzemní
jeskyně a rozséval oheň a smrt na lidi, kteří strachy zešíleli. Obyvatelé
naší země prchali a při útěku se dostali přes moře na západ. Potom příboj
opadl a my jsme už nikdy nespatřili moře — my, kteří v době slávy panovali nad
vodstvy celého světa!"
Tato a mnohá další svědectví a výpovědi, které se u Indiánů ústně předávali z
generace na generaci, jsou spolu se zápisky starých zasvěcenců, řeckých filozofů
i vědeckých bádání poslední doby jedním z mnoha důkazů o pravém původu Indiánů.
Různorodosti skupin a kmenů spojoval naprosto přirozený vztah k přírodě i
duchovní podstatě světa a oddanost společenstvu a rodině. Někteří se snaží
vylíčit Indiány jako krvežíznivé divochy, ale až na výjimky, je opak většinou
pravdou. Ano, někteří z nich nebyly žádní "milosrdní bratři", ovšem ve srovnání
s válkami a krutostí zbytku tehdejšího středověkého světa se většina Indiánů jeví jako beránci. Navíc je třeba
si uvědomit, že byli celá léta pronásledování ve vlastní zemi bez viditelné
naděje na důstojný život. Přitom celkově žili více křesťansky než ti, kteří do
Ameriky přišli, což platilo i v dalším vývoji osídlování.
Je mnoho knih a internetových stránek, které popisují zvyky a kulturu indiánských obyvatel. Proto je zde spíše důvodem vyzdvihnout některé historické skutečnosti a osobnosti a ukázat skrytou tvář i úlohu indiánského odkazu. Hlavním úlohou mělo být, aby Indiáni vytvořili určitý most k technicky vyvinutější části lidstva, k čemuž díky hamižnosti a nenasytnosti nových obyvatel Ameriky zdaleka nedošlo. Ne všechno však zůstalo zapomenuto a mnohé věci ještě přijdou, aby ukázaly co se stalo a co se teprve stane...
Níže budou postupně doplňovány odkazy a články, které stojí za povšimnutí.
Jelikož
se více zajímám o severoamerické Indiány, bude pozornost věnována právě jim:
Tradiční motlitba severoamerických Indiánů
Řeč náčelníka Seatla k prezidentu USA
Abdikační projev Rudého Oblaka
Kolonizace a Genocida Indiánů v číslech
Vybití bizonů za účelem vyhladovění Indiánů